13. Setkání kytaristů proběhlo ve Zlíně opět na Malé scéně v ustálené dramaturgii koncertů a hlavního hosta Andreje Šebana.
Bohužel, starý web se zhroutil a s ním se ztratila celá sbírka fotek z tohoto ročníku. Nemyslíme si, že to zavinila číslovka 13.
*/ kdyby se náhodou našel fotograf, který by chtěl publikovat fotky z tohoto ročníku na webu Setkání kytaristů, budeme vděčni...
Z dobové zprávy:
ZLÍNSKÁ ČÁST FESTIVALU
Den před finálovým večerem v Ostravě proběhla také zlínská část festivalu. Konala se tradičně na Malé scéně podle tradiční dramaturgie. Šlo tedy o nesoutěžní přehlídku místních kytaristů a kytarových souborů všech žánrů doplněnou vystoupením hosta Andreje Šebana. Publikum z poloviny zaplnilo hlediště a kultivovaně oceňovalo umění hráčů na klasickou kytaru Evy Svobodové, Thomase Strohbacha a Vlastimila Fleišingra. Hráčskou vyspělost prokázali vedle klasiků také další sólisté – zkušený Mirek Černý se svými existenciálně laděnými texty, jazzman Petr Jakeš i talentovaná folkařka Kateřina Uličná. Mezi skupinami nečekaně zazářila čtveřice Frank Zappa Quartet a bravurně zvládnutým repertoárem nastartovala vynikající atmosféru. Pohodu a kvalitu večera udržely i ostatní skupiny „O 18 měsíců později“, „Radio Jam“ a „Šufunky Gang“. Večer vyvrcholil hodinovým koncertem Andreje Šebana, při kterém se tajil dech divákům i přítomným muzikantům.
Skončil 13.ročník setkání kytaristů. Byl ve své historii nejdelší, byl poprvé soutěžní (zatím jen v Ostravě), hostem byl poprvé hudební a zvukový experimentátor. Soutěž dodala festivalu napětí, kapely předvedly především ve finálovém večeru své maximální výkony a přilákaly tak k sobě více pozornosti. Muzikanti získali více zájmu ze strany fanoušků, ale i producentů a pořadatelů dalších akcí. Dostali možnost setkat se mezi sebou, konfrontovat se s ostatními, porovnat své zkušenosti s jinými i s vynikajícím Andrejem Šebanem. Určitě nezapadnou taková jména jako Petr Jakeš, Jan Janík s Radio Jam, Jiří Míža, Kateřina Uličná. Budoucnost mají před sebou všichni ostravští finalisté. Dva z nich – Facing West Trio a Café Industrial budou mít možnost otevřít svou perspektivu již na Colours of Ostrava 2004, ostatní svou šanci dostanou určitě o něco později. Hodně štěstí.
V Ostravě se ve spolupráci s klubem Boomerang a zejména Zlatkou Holušovou zrodila nová dramaturgie festivalu. Vytvořme soutěž mezi účinkujícícmi a vítěz bude mít možnost v následujícím roce koncertovat na festivalu Colours of Ostrava. A přidejme k tomu ještě možnost nahrávat v profesionálním studiu. Sehnali jsme 3 dny ve studiu Citron. To byla lákavá cena a tak jsme zahájili 4 kola soutěže + finále!
*/ kdyby se náhodou našel fotograf, který by chtěl publikovat fotky z tohoto ročníku na webu Setkání kytaristů, budeme vděčni...
A tady dobová zpráva z průběhu 13. Setkání kytaristů:
OSTRAVSKÁ ČÁST FESTIVALU
Předkola ostravské části 13.ročníku setkání kytaristů
Každou neděli od 19.10. do 9.11. proběhla čtyři předkola soutěžních koncertů kytarového festivalu 13. Setkání kytaristů. Letos je tento ročník obohacen o soutěž, která probíhá v ostravské části festivalu v klubu Boomerang na Stodolní ulici. Soutěžící sólisté a kytarové kapely hrají o možnost účastnit se festivalu Colours of Ostrava 2004 na 3 nahrávací dny ve studiu Citron. Podmínkou účasti v soutěži je vybrat si jednu z povinných skladeb (např. Škoda lásky, Óda na radost, Čajovna, Dědečkův duch, Light my Fire, Jožin z bažin, Santa Lucia), nacvičit ji v kytarové úpravě, popřípadě ji žánrově posunout a poté ji zahrát v rámci svého půlhodinového vystoupení. Vystoupení hodnotila porota sestavená z ostravských hudebníků, novinářů a pořadatelů hudebních akcí. Diváci a posluchači měli možnost svými hlasy ovlivnit výběr interpretů pomocí hlasování na akci nebo na www.zulu.cz.
První předkolo a celou festivalovou soutěž zahájila skupina „Zpocený voko“ jako povinnou skladbu si zvolila Škoda lásky od Jaromíra Vejvody. Potom spustili své rockově znějící blues převážně vlastní tvorby. Jako druhá vystoupila formace kolem Richarda Kroczka,st. „Koleczko“. Toto uskupení bývalých a současných žáků ZUŠ bylo handicapováno neúčastí rytmiky a její hra poněkud postrádala šťávu. Vrcholem večera bylo vystoupení jazzové kapely „Jazzyk“. Povinná Škoda lásky v její úpravě – elektrická kytara a klávesy – byla svižná, dobře zahraná jazzová skladba, ze které měli radost nejen porotci, ale určitě by ji ocenil i sám Vejvoda. Své vystoupení gradovali neotřelými jazzovými skladbami z vlastní produkce. Uskupení kolem klávesisty Dana Milicha hrálo sebejistě a cílevědomě „tlačilo“ do popředí svého kytaristu, čímž zvyšovalo svou šanci na postup do finále. Porota se nakonec jednomyslně shodla na postupu právě této kapely.
Druhé předkolo bylo ještě dramatičtější než předchozí. Začalo příborským rockovým souborem „Bugaboo“, který na posluchače rozbalil svůj svižný rock s anglickými texty. Charismatický zpěvák a dobře šlapající rytmika naladila publikum do dalšího pokračování večera. Povinnou skladbu Light my Fire od The Doors však zněla poněkud unyle. Bugaboo vystřídalo karvinské trio „Andy Marshall Band“. Kapela hrající hlučný klasický rock si zvolila povinnou skladbu Čajovna od Radima Hladíka. Tato náročná citlivá skladba by si ale jistě zasloužila delší přípravu a bylo poznat, že tento žánr kapele moc nesedí. Levoruký kytarista Andy však ve vlastním repertoáru získal jistotu a v dalším programu byl suverénní a nápaditý. Jako třetí vystoupila skupina „Café Industrial“ a hned na začátku poškádlila porotu přednáškou o své úpravě povinné skladby Yesterday od Beatles. Poté spustila za mohutného povzbuzování svých příznivců svůj intelektuální alternativní rock. Koncert uzavřel sólista Jiří Míža. Hrál sám na akustickou kytaru a po svých hlučných předchůdcích si udržel pozornost rozjařeného publika. Bylo to nejen dobrými bluesovými texty, ale především brilantně hranou kytarou, místy blížící se virtuozitě například Vladimíra Merty. Vystoupení bluesmana bylo jistě okrasou tohoto kytarového večera. Porota nakonec určila jako postupující Jiřího Mížu a Café Industrial.
Třetí předkolo bylo znovu napínavé. Jako první vystoupila skupina „LU“ s povinnou skladbou Light my Fire od The Doors a s vlastními skladbami. Byla to příjemná muzika, bohužel trochu poznamenaná únavou z natáčení debutového alba. Poté nastoupilo havířovské trio „Apatheia“, které předvádělo slušný, i když místy nevyrovnaný emo-rock. Jejich vystoupení gradovalo graciézně zahranou povinnou skladbou Yesterday na akustickou kytaru. Třetí formace večera, ostravský Weget, zalil publikum původním repertoárem a přilil do klubu další energii. Kytarista byl velmi dobrý. Svou povinnou skladbu však skupina zahalila takovým způsobem, že ji porota ani posluchači nerozpoznali. Finále večera obstaralo další ostravské trio s názvem „Herro-In“. Svižný, skvěle zahraný jazzrock z vlastní dílny i dobře zvládnutá povinná skladba Jožin z bažin katapultovala Herro-In do finálového večera. Jako druhý postupující byl vybrán soubor Apatheia.
Poslední soutěžní předkolo bylo opět vyrovnané, alespoň co se týká rockové části koncertu. V tomto žánru se utkaly kapely z Ostravy „Sarah“, „May-Day“ a „Uhlí“. Všechny tři uskupení byly velmi kvalitní a svá vystoupení zvládli skvěle. Podle ohlasů publika to mohl být nejživější a nejenergičtější soutěžní večer. Bomba však explodovala nakonec – jazzové trio „Facing West Trio". Zdálo by se, že s žánrem, který nezažívá moc dobré období, nemají šanci uspět, ale opak byl pravdou. Famózně zahraný fussion nepokrytě obdivovali posluchači i soupeřící muzikanti. Výtečná pozvánka na finále! Ze čtvrtého předkola postoupili Facing West Trio a Uhlí.
Finálový soutěžní večer se uskutečnil ve zcela zaplněném klubu Boomerang v neděli 16.listopadu od 18,00 hodin. Odpoledne na workshopu ještě poodhalil svá kytarová kouzla a tajemství host festivalu Andrej Šeban, ale očekávané drama se uskutečnilo až večer. Soutěžící měli na vystoupení včetně zahrání povinné skladby pouze 20 minut a jejich výkon hodnotila porota ve složení Richard Kroczek st., Boris Urbánek, Tereza Gawlíková, Zdeněk Figura, Michal Žáček a Dalibor Dědek.
Soutěž zahájila skupina Uhlí z Ostravy svižným rockem s kvalitními, vtipnými texty. Uvedla plný klub do příjemné pohody a pro ostatní soupeře nastavila opravdu vysokou laťku. Jako druhá v pořadí vystoupila havířovská formace Apatheia. Zahráli skvěle a především svou interpretací povinné skladby Yesterday od Beatles dostali publikum do varu. Následovala jazzová formace Jazzyk, která odvedla dobrý, vyrovnaný koncert. První půli soutěžního večera zakončila formace Café Industrial. Na jejich vystoupení nebyla znát krátká doba existence kapely, naopak zanechali dojem velmi vyrovnané a vyzrálé souhry. Po přestávce zaduněl klubem svižný jazzrock formace Herro-In notně podporovaný fanoušky. Bylo to výborné, sebevědomé představení, které však postrádalo povinnou skladbu. Následovalo sólové vystoupení bluesmana Jiřího Míži ze Staré vsi u Rýmařova., který odehrál na akustickou kytaru vlastní repertoár a po hlučné smršti předchozích účinkujících udržel publikum v pozornosti, což nebylo určitě jednoduché. Soutěž uzavřelo jazzové trio kolem kytaristy Rudyho Horvatha s názvem Facing West trio. Původní repertoár ve stylu fussion dokázal výbornému a pozornému hledišti vyspělost a technickou vybavenost souboru. Zatímco se porota radila a rozhodovala, nachystal si své „nádobíčko“ čítající několik krabiček a kytar hlavní host festivalu Andrej Šeban. Spoluhráč legend jako Marián Varga, Richard Muller, Dežo Ursíny si nejdříve několika agresivními takty zjednal pozornost. Vzápětí však říznost vystřídala uvolněnost a virtuozita slovenského kytarového mága. Hudba jakoby z jiného světa se linula klubem a vytvořila příjemnou, uvolněnou atmosféru.
Po vyhlášení výsledků soutěže část poroty ve složení Richard Kroczek st., Boris Urbánek a Michal Žáček doplněna o Andreje Šebana, Patrika Beneka a Jana Krompolce zahrála několik skladeb. Jejich výborný a strhující jam session zakončil vydařený ročník Setkání kytaristů.Skončil 13.ročník setkání kytaristů. Byl ve své historii nejdelší, byl poprvé soutěžní (zatím jen v Ostravě), hostem byl poprvé hudební a zvukový experimentátor. Soutěž dodala festivalu napětí, kapely předvedly především ve finálovém večeru své maximální výkony a přilákaly tak k sobě více pozornosti. Muzikanti získali více zájmu ze strany fanoušků, ale i producentů a pořadatelů dalších akcí. Dostali možnost setkat se mezi sebou, konfrontovat se s ostatními, porovnat své zkušenosti s jinými i s vynikajícím Andrejem Šebanem. Určitě nezapadnou taková jména jako Petr Jakeš, Jan Janík s Radio Jam, Jiří Míža, Kateřina Uličná. Budoucnost mají před sebou všichni ostravští finalisté. Dva z nich – Facing West Trio a Café Industrial budou mít možnost otevřít svou perspektivu již na Colours of Ostrava 2004, ostatní svou šanci dostanou určitě o něco později. Hodně štěstí.
GENERÁLNÍ PARTNER
ZA PODPORY
PARTNEŘI
PRODUKTOVÍ PARTNEŘI
